STŘEDEČNÍ GLOSY 14.05.2008

Miroslava Macka
Dnes slaví Izrael šedesát let své existence. Ze spousty a spousty vzpomínek a informací mne nejvíce zaujaly dvě: v příštích letech zásluhou porodnosti prudce poroste počet izraelských Arabů a počet orthodoxních Židů. Nepříliš nadějné vyhlídky..

Již zítra začně vládní komise vybírat vítěze tendru na nové policejní vozy za miliardové částky. Opravdu svérázný způsob vládního šetření a řešení příšerné situace na českých silnicích...!

Jenže co si myslet o řádném hospodaření ve státu, kde je možné následující: Fond dopravy bude na dálnici D 47 na Ostravsku financovat nadchod pro medvědy ( které tu ovšem nikdo nikdy nespatřil).
A aby toho nebylo dost, dodal k tomu Jiří Novák, náměstek ředitele výše zmíněného fondu: "A to tam měl být ještě most pro losy, poněvadž ta dvě zvířata se nesmějí potkat na jednom mostě."

Čtenář glos P. J. mi zaslal delší text, který ovšem stojí nejen za přečtení, ale hlavně za zamyšlení:
Obávám se, že národ upadá do obdobné apatie, jakou zažíval za dob neblahé paměti vlády předvoje dělnické třídy. A je to chyba a vina nás všech, neboť národ se skládá z lidí a my, lidi, jsme zblblí, líní a nepoučitelní. Máme ten bolševismus pořád v palicích a pořád uvažujeme tím systémem "my" a "oni", přičemž "my" nesvedeme nic, zatímco "oni" můžou všechno a našinec s tím stejně nic nenadělá.

Pravdou ovšem je, že s tím "my" ani moc dělat nechceme, protože jak jinak si vysvětlit, že mají Paroubek s Filipem tolik vděčných posluchačů a nohsledů. A aby taky ne,když nám tihle proroci slibují ráj na zemi, kdy budou mít všichni všechno, pokud možno ihned, a jaksi se jich zapomínáme
ptát na to, kdo a z čeho nám tyhle báječnosti zaplatí. Mně přijdou výlevy socanů a komunistů úplně stejné, jako reklamy na zázračné vehementy, které si připneme na panděro a už vesele hubneme, zatímco zíráme na bednu a současně se cpeme srágorami z dílen e-čkové magie. Čili jinak, zvykli jsme si za léta předešlá, že něco se dostaví samo a za nic, což už jen z hlediska elementární fyziky je nesmysl.
Nelíbí se nám drahý benzín, ale pěšky chodit nebudeme, skuhráme, že jsou drahé potraviny, ale přežírat se nepřestaneme, jsme šokováni z poplatků u lékaře, ale způsob, jak se jim vyhnout,
tedy dbát o své zdraví a k lékaři chodit jen v nutných případech, nám stále nic neříká, děsí nás počty mrtvých na silnicích, ale dál jezdíme v "šunkách" a jako prasata.
A stejně tak nás štvou politici, "baví" nás svými aférami a udivují svou častou nebetyčnou blbostí, ale znovu to končí jen hulákáním u piva. Přitom dnes už by vše mohlo být zcela jinak, "my" můžeme jít k volbám a "oni" se klidně můžou jít klouzat, když je nezvolíme, ale to bychom museli, všichni, vzít rozum do hrsti a začít se chovat sami tak, jak bychom chtěli, aby se chovali i naši zastupitelé.

Co mě osobně v poslední době chytlo za osrdí, je cirkus kolem církevních restitucí. Nejsem věřící a taky mi nevadí, že by církve měly dostat nějaký majetek. To, co mi vadí, je ta děsivě neomalená a obecně nijak nekritizovaná pozitivní diskriminace církví a jejich obecně přijímaná výlučnost a nepostradatelnost. Církev je přece typické zájmové sdružení, stejně jako pejskaři, včelaři, zahrádkáři, modeláři, turisti, filatelisti, numismatici, veterancaristi či spolky přátel žehu. Takže když restituovat, tak
všechny nebo nikoho. Proč právě jen církve? A navíc, představa, že ještě mí pravnuci budou splácet nějaká hausnumera církvím mě též příliš nenaplňuje nadšením. A ještě míň se mi líbí představa, že pravicoví zákonodárci zvedají ruku pro normu, která sbírá body pouze pro jednu pidistranu, jen v zájmu zachování "křehké" vládní koalice. Nechť si církev financují ti, kdo ji chtějí či potřebují, ale ne na úkor ostatních, kterým je církev srdečně ukradená a kteří se pak budou oprávněně ptát, proč, když se našly peníze na církevní restituce, chybějí peníze jinde na pomoc potřebným, na opravy a stavby silnic či na vzdělání, vědu a výzkum.