PONDĚLNÍ GLOSY 26.05.2008

Miroslava Macka
Obávám se, že ministr zdravotnictví Julínek si opravdu myslí, že platí jeho věta "Pokud by si museli pacienti doplácet za plomby, byla by to pro ně motivace a víc by se o své zuby starali."
Jsem totiž přesvědčen, že takto beze zbytku to nefunguje, neboť nezodpovědných lidí je v tomto státě dost a dost. A ještě více jsem přesvědčen, že je nejvyšší čas přestat vymýšlet vlastní cesty a postupy reformy zdravotnictví tam, kde už existují léty a léty ověřené a prokázané výsledky z ciziny. Což takhle podívat se, a to zvláště u zubní péče, na švýcarský model? A pokud si vzpomínám na reakci Stomatologické komory na návrh reformy zdravotnictví, kterou jsem před léty připravil pro tehdejšího ministra Stráského a která v tomto směru jednoznačně vycházela právě ze švýcarského modelu, byla veskrze kladná.

Český Kocourkov se opět projevuje v plné síle: armáda se sice chystá vytáhnout za 556 nákladních automobilů Tatra z našich kapes 2,6 miliardy korun, ovšem nejsem si jist, kterak to ovlivní její bojeschopnost. U třech testovaných automobilů se projevilo doposud 65 závad (po ujetí celkem 53115 km!) , teď se zase zjistilo, že zatéká do kabin...
Některé závady byly přitom ještě kurióznější: u skříňové verze se kupříkladu zjistilo, že nejde kvůli rozměrům naložit na vlak!
A zatím jsem nezaznamenal žádný let příslušných činitelů z oken...

Platíme ovšem jako mourovatí i za jiné příšernosti, kupříkladu za silně dotovanou "vrtulovou" elektrickou energii: na Drahanské vrchovině u Prostějova má vyrůst 19 stožárů (ta krása!) za dvě miliardy korun. Návratnost investic je prý jen deset let... návratnost do našich kapes nulová.

Čtenář glos J. B. mi zaslal dvě následující zamyšlení:
1) Nezávislost naší nejposlouchanější stanice RADIOŽURNÁL dosáhla v posledních dnech opravdu svého vrcholu. Každou 1/2 hodinu jsem v pravidelných zprávách slyšel jako hlavní, nekonečně podrobnou zprávu o světové premiéře divadelní hry V. Havla. Vím už o ní tolik, že už ji nemusím ani vidět. Další podstatnou pravidelnou zprávou byl pak počet podpisů pod petici "Za Prahu kulturní"( se kterou zásadně nesouhlasím a to jsem opravdový milovník divadla).

2) Myslíte si, že někdy vyjdeme do ulic před hlavní sídlo odborů my, drobní živnostnící, majitelé středních a velkých firem, manažeři, abychom nahlas řekli, že už máme dost těch jejich socialistických manýrů a výplodů? Ne nevyjdem, protože na rozdíl od těch uřvaných odborářů je naše práce vázána pevnými smluvními vztahy a za naše řvaní bychom dostali tak maximálně penále. My se totiž musíme starat, abychom těm uřvaným tlučhubům a jejich bosům donesli práci až pod nos a nejlépe na zlatém podnosu. A ani tím se jim nezavděčíme, protože takoví jako Štěch, Rath, Paroubek a jim podobní jim slíbí, že když je zvolí, oni jim zařídí dokonalý blahobyt a i to , že jejich lejno bude ze zlata. Má životní zkušenost mi napovídá, že oni by jim i to uvěřili.