PONDĚLNÍ GLOSY 23.03.2009

Na jedné straně chápu, že prezident republiky v dnešní nejisté době přijal pozvání na sjezd ČSSD a snažil se státotvorně svolávat politiky do houfu. Na druhé straně mě velice mrzí, že předvídavě nerozlišuje mezi Českou stranou sociálně demokratickou jako takovou a současnou ČSSD pod drtivým vlivem Paroubka a Ratha a hindenburgsky nevidí možná nebezpečí z toho plynoucí, a to tím více právě v době nejistoty.
Dodávat tak těmto dvou soudruhům nátěr demokratů a seriózních politiků, to opravdu nemusel!

Freud by měl z Jiřího Paroubka radost: po jeho zvolení předsedou ČSSD 74 procenty hlasů se jej reportér z Týdne zeptal, zda ví, kdo pro něj nehlasoval. "Nevím, ale já si to zjistím!", vyhrkl. Druhého dne pak doplnil: "Já jsem si proboha dělal legraci..."

Od čtenáře ( či čtenářky) glos St. C. jsem obdržel autentickou historku z USA, kterou jsem si dovolil přeložit:
Nedávno jsem se zeptal dcerky mých přátel, čím chce být, až dospěje. Odpověděla, že prezidentkou Spojených států. Oba její rodiče, liberální demokraté, byli u toho a tak jsem se ještě zeptal: Kdybys byla prezidentkou, co bys udělala jako první věc? Odpověděla: Dala bych všem bezdomovcům jídlo a bydlení.
Její rodiče se rozzářili: To je ušlechtilý cíl!
Já však pokračoval: Ale na to nemusíš čekat, až budeš prezidentkou. Když čas od času přijdeš a posekáš mi trávník, vytrháš plevel a zameteš dvůr, dám ti vždy padesát dolarů. A ty můžeš pak jít k nákupnímu středisku, kde se většinou potulují a ty peníze jim dát.
Několik vteřin nad tím uvažovala, pak se na mne zpříma podívala a zeptala se: A proč by tu práci nemohli dělat ti bezdomovci a dostat ty peníze rovnou od tebe?
Odpověděl jsem: Vítej v Republikánské straně!

A rada na závěr: Každý chce vaše štěstí. Nenechte si ho vzít!